AI v marketingu: co smíme, co musíme a co si myslí Brusel

15 min čtení
AI v marketingu: co smíme a co musíme
Obsah

Generátor obrázků nám za odpoledne udělá dvacet variant bannerů, jazykový model napíše tři verze popisků a hlasový nástroj namluví spot dřív, než dopijeme kafe. Od srpna 2026 se k tomu přidal ještě jeden spolupracovník: evropský zákonodárce. Shrnujeme, co se po agenturách a e-shopech chce, kde jsou hranice a proč štítek „vytvořeno AI“ nespasí reklamu, která lže.

Umělá inteligence se do marketingu dostala tiše a pak najednou všude. Nejdřív retušovala pozadí, pak psala první verze textů, dnes umí vyrobit modelku, která nikdy neexistovala, v kabátě, který existuje jen ve feedu. Regulace to celé dlouho sledovala z povzdálí a teď dohání. EU má vlastní nařízení, Meta a TikTok vlastní pravidla a za oceánem i na Dálném východě se píší další.

Dobrá zpráva pro ty, kdo s AI pracují poctivě: většiny běžné práce se nová pravidla buď nedotknou vůbec, nebo jen okrajově. Špatná zpráva pro ty, kdo doufali, že „to stejně nikdo nepozná“: platformy to často poznají samy mnohem dřív, než zákazník.

Povinná poznámka na začátek - nejsme advokátní kancelář a tenhle text není právní rozbor. Je to přehled toho, jak pravidla čteme my a jak o nich přemýšlíme. U konkrétních sporných případů se vyplatí zeptat právníka, ideálně dřív, než kampaň spustíte.

AI Act: Brusel nezakazuje, Brusel chce vědět

Evropské nařízení o umělé inteligenci (AI Act) je rozsáhlý dokument, který se snaží řešit všechno - od biometrického sledování po řízení letového provozu. Marketing se v něm objevuje hlavně v pasážích o transparentnosti, tedy v článku 50. Ten platí už od 2. srpna 2026, a to přímo, bez českého prováděcího zákona. (Nařízení EU čekat na Sněmovnu nemusí).

Novela zvaná Digital Omnibus některé termíny posunula, hlavně u vysoce rizikových systémů a u technických povinností výrobců AI nástrojů. Kdo doufal, že se tím odložilo i označování reklam, bude zklamaný: povinnosti těch, kdo AI výstupy používají a zveřejňují, zůstaly v původním termínu. Obsah zveřejněný před srpnem se zpětně přeznačovat samozřejmě nemusí, takže lovit v archivu nemusíte.

Nařízení rozlišuje toho, kdo AI systém vyrábí (provider), a toho, kdo ho profesionálně používá (deployer). Agentura, která pomocí AI vyrobí vizuál pro klienta, je typický deployer. Odpovědnost nese firma, ne grafik, který zrovna držel myš, a to i u práce externích spolupracovníků, kteří pracují pod její hlavičkou. „To dělal freelancer“ tedy jako obhajoba moc nefunguje (a ruku na srdce, i bez ohledu na to je to podobná výmluva jako sociální sítě, které zrovna spravoval stážista).

Nejdůležitější pojem je deepfake. Nařízení jím nemyslí jen podvržené video politika. Deepfake je pro něj jakýkoli obraz, zvuk nebo video, který se výrazně podobá skutečnosti, zobrazuje něco, co existuje nebo existovat může, a mohl by falešně působit jako autentický. Posuzuje se i kontext a to, co publikum čeká. Kreslená ilustrace s mluvící konvicí deepfake není, protože nikdo nevěří, že konvice mluví (alespoň v to lze doufat). Fotorealistická žena, která v reklamě doporučuje krém a nikdy se nenarodila, natož, aby zvládla stárnout s grácií, už je na hraně - a spíš za ní.

Označení musí být pro člověka viditelné nebo slyšitelné. Metadata schovaná v souboru nestačí, protože je běžný divák nevidí. Konkrétní formulaci ani ikonu zákon nepředepisuje; Evropská komise k tomu vydala pokyny a nabízí dobrovolné ikony.

Za porušení hrozí pokuty v řádu milionů eur nebo procent celosvětového obratu, u menších firem se má přihlížet k přiměřenosti. Dozor vykonávají národní úřady. Jak přísně budou postupovat, ukáže až praxe; a zatím nemáme ani první rozhodnutí.

Kde je hrana

Zjednodušeně: čím víc obsah vypadá jako záznam skutečnosti, tím spíš je potřeba ho označit. Stylizovaná grafika, ilustrace, textové bannery nebo produktový vizuál, který se za fotku nevydává, obvykle štítek nepotřebují. Stejně tak grafika, kde AI jen pomohla: vyčistila pozadí, odstranila drát elektrického vedení nebo srovnala barvy. Retuš tu byla dávno před neuronovými sítěmi a nikdo kvůli ní nepsal pod fotky „upraveno ve Photoshopu“.

Jinak je to u fotorealistického obsahu, který by běžný člověk mohl považovat za skutečnou fotku, video nebo nahrávku. AI modelka, AI scéna z „naší prodejny“, syntetický hlas, avatar, který mluví za značku. Tam by mělo být viditelné označení, přímo na grafice nebo v popisku. A obzvlášť opatrně je třeba zacházet se vším, co připomíná konkrétní existující osobu, místo nebo událost.

Náš výklad pro běžné reklamní situace, ne právní rada.
ObsahOznačit?Proč
Fotorealistická AI modelka nebo modelAnoDivák ji může považovat za skutečného člověka.
Syntetický hlas ve spotu, mluvící avatarAnoPůsobí jako skutečná nahrávka.
AI scéna „z naší prodejny“AnoVydává se za skutečné místo.
Digitální dvojče skutečné modelkyAno + souhlasNapodobuje konkrétního člověka.
Stylizovaná ilustrace, kreslená grafikaObvykle neNikdo ji nepovažuje za realitu.
Retuš: čisté pozadí, srovnané barvyObvykle neAI jen pomohla, obsah se nemění.
Reklamní text zkontrolovaný copywriteremNeProšel věcnou kontrolou člověka.
AI článek o zdraví, kde člověk opravil jen čárkySpíš anoKontrola pravopisu není věcná kontrola.

U textů je nařízení překvapivě velkorysé. Povinnost označení se týká textů, které informují veřejnost o věcech veřejného zájmu, a i tam odpadá, pokud text věcně zkontroloval člověk a někdo za něj redakčně odpovídá. Reklamní slogan nebo popisek produktu, který prošel rukama copywritera, tedy štítek nepotřebuje. Pozor ale na jednu past: kontrola pravopisu se za věcnou kontrolu nepočítá. Když AI napíše blogový článek o výživě, financích nebo bezpečnosti a člověk v něm jen opraví čárky, text někdo jen přeposlal. Zkontrolovaný není. Ve zkratce - korektor nestačí, editor ano.

Pro sporné případy používáme jednu pomocnou otázku: mohl by si normální člověk, který doomscrolluje při cestě v tramvaji, myslet, že se dívá na realitu? Pokud ano, označujeme. Když nevíme, označujeme také.

Zbytečný štítek stojí nanejvýš pár pixelů. Chybějící nás může stát důvěru zákazníka.

Pravidlo, podle kterého se rozhodujeme ve sporných případech

Platformy si píšou vlastní zákony

I kdyby AI Act neexistoval, Meta a TikTok by po nás označování chtěly stejně. Jejich pravidla nejsou zákon, ale v praxi často dolehnou rychleji: úřad pokutu řeší měsíce (a to v tom lepším případě), algoritmus omezí dosah do druhého dne.

Meta u reklam vytvořených jejími vlastními AI nástroji přidává štítek „AI info“ automaticky. Totéž dělá u obsahu, kde v souboru najde technická metadata o původu z generátoru. U organických příspěvků chce označení fotorealistického videa a realistického zvuku vytvořeného nebo upraveného AI. Ruční přiznání je jednoznačně povinné u politických a sociálních reklam; jestli a kdy se rozšíří na běžné komerční reklamy, se zatím spíš šušká, než oficiálně oznamuje. Proto při každém nastavení kampaně kontrolujeme, co aktuálně nabízí Ads Manager. Rozhraní Mety se totiž mění častěji než evropská legislativa.

TikTok je přísnější a přímočařejší. Označení chce u veškerého realistického AI obrazu, videa i zvuku a stačí k tomu jediný prvek, třeba syntetický hlas nebo vygenerované pozadí. V reklamním rozhraní má k tomu přepínač. Neoznačený obsah může smazat nebo mu omezit dosah, a štítek, který přidá sám, už nejde sundat.

Stav k listopadu 2026, rozhraní platforem se mění často.
Meta (Facebook, Instagram)TikTok
Co označitFotorealistické video a realistický zvuk z AIVeškerý realistický AI obraz, video i zvuk
Automatický štítek„AI info“ u vlastních AI nástrojů a podle metadatPodle metadat, nejde sundat
Ruční označení v reklaměPovinné u politických a sociálních reklamPřepínač v reklamním rozhraní
Když neoznačíteŠtítek doplní platforma podle svéhoSmazání nebo omezení dosahu

Obě platformy umí AI obsah částečně rozpoznat samy, hlavně podle zmíněných metadat (standard C2PA), která do souborů vkládá řada generátorů. Odtud občas překvapení, kdy štítek naskočí na grafice, kterou grafik po vygenerování hodinu dolaďoval. Strategie „neoznačíme a uvidíme“ tak často skončí tím, že označí někdo jiný, a ne vždy tak, jak bychom si přáli.

A co zbytek světa

Evropa ráda mluví o „bruselském efektu“, tedy o tom, že její pravidla nakonec přebírají i ostatní. U označování AI obsahu je to složitější, protože někteří byli rychlejší než Brusel (a co si budeme říkat, to zas není takový výkon).

Pravidla pro AI obsah přibývají od Číny po Dánsko
Kdy začala platit (nebo mají platit) vybraná pravidla, 2025–⁠2027

Pravidla pro AI obsah přibývají od Číny po Dánskočvc 25říj 25led 26dub 26čvc 26říj 26led 271. 9. 2025Čína: povinné označování10. 10. 2025Itálie: národní zákon o AI22. 1. 2026Jižní Korea: zákon o AI2. 8. 2026EU: AI Act, článek 502. 8. 2026Kalifornie: AI Transparency Act1. 1. 2027Dánsko: návrh o podobizně
Evropský článek 50 nebyl první ani poslední; dánský termín platí jen v případě, že sněmovna návrh schválí.

Čína zavedla povinné označování obsahu vytvořeného AI už v září 2025. Počítá s viditelným označením i se skrytým v metadatech a povinnosti rozděluje mezi tvůrce nástrojů, platformy i uživatele. Pro českou agenturu je to spíš zajímavost, pokud zrovna nekampaňuje na Douyinu.

Jižní Korea spustila v lednu 2026 svůj základní zákon o AI. Mimo jiné v něm počítá s označováním obsahu z generativní AI, podobně jako EU.

Spojené státy jednotný federální zákon o AI zatím nemají. Místo toho tam vzniká mozaika státních úprav. Kalifornie má od 2. srpna 2026 zákon o transparentnosti AI, který ale míří hlavně na velké poskytovatele generátorů, ne na ty, kdo s nimi tvoří reklamy. Pro marketing je v USA důležitější starý dobrý zákaz klamavých praktik: americký spotřebitelský úřad (FTC) opakovaně dává najevo, že AI není výmluva, a falešné recenze, včetně těch vygenerovaných, zakázal výslovně.

Ani uvnitř EU nemusí být AI Act posledním slovem. Itálie má od října 2025 jako první členský stát vlastní zákon o AI a šíření AI obrazů nebo videí bez souhlasu zobrazeného člověka, které mu způsobí škodu, v něm hrozí až pět let vězení. Dánsko šlo jinou cestou a chtělo by lidem dát k vlastní tváři, hlasu a pohybům práva podobná autorským. Návrh ve sněmovně leží od 8. října 2026 a počítá s účinností od začátku roku 2027. Pro reklamu je v něm důležitá jedna věta: kdo zveřejní realistickou digitální napodobeninu člověka, musí umět prokázat jeho souhlas. Štítek „vytvořeno AI“ souhlas nenahradí. Parodie a satira mají výjimku, ovšem jen dokud nikomu vážně neubližují.

Z toho plyne praktická věc: kdo dělá kampaně pro víc trhů, nevystačí s jedním štítkem pro celý svět. Pravidla se liší v tom, co se označuje, jak a kdo za to odpovídá. Společný jmenovatel ale existuje a je dost jednoduchý: nevydávat umělé za skutečné.

Štítek není rozhřešení

Největší nedorozumění kolem AI v reklamě zní asi takhle: „Když to označíme, můžeme tam dát, co chceme.“ Nemůžeme. AI Act řeší transparentnost, tedy to, aby divák věděl, na co se dívá. Pravdivost reklamy hlídá něco jiného a mnohem staršího: zákon o ochraně spotřebitele, zákon o regulaci reklamy a evropská pravidla proti nekalým obchodním praktikám. Ta platila dávno před prvním generátorem obrázků a generátory je nijak nezměkčily.

Když AI vizuál ukáže pleťový krém, který za týden vyhladí vrásky, které ve skutečnosti nevyhladí, je to klamavá reklama, a to se štítkem i bez něj. Stejně tak bunda vygenerovaná v barvě, kterou e-shop nemá, nebo dekorace v AI katalogu, která je po vybalení o polovinu menší. Štítek „vytvořeno AI“ v takové situaci funguje asi jako nápis „tohle je lež“ drobným písmem: nic neomlouvá, jen dokumentuje.

Zvláštní kapitola jsou recenze a reference. Vygenerovaný spokojený zákazník s fotkou a jménem je falešná recenze, ať mu na poradě říkáte jakkoli. Tady se evropská i americká pravidla v zásadě shodují a tolerance je nulová.

Jak to děláme u nás

Před publikací každé kreativy, na které pracovala AI, projdeme pět kroků:

  1. Tramvajový test

    Mohl by si někdo myslet, že je to skutečná fotka, video nebo hlas? Když ano, označujeme viditelně. Když ne, neštítkujeme ze strachu všechno, protože štítek na každém banneru by brzy ztratil význam.

  2. Přepínače v reklamních systémech

    U realistického AI obsahu zapínáme označení přímo v nastavení reklamy na Metě a TikToku, ať štítek nedoplňuje platforma po svém.

  3. Produkt, jak opravdu vypadá

    Hlídáme, aby jakýkoliv vizuál, AI nebo ne, ukázal produkt tak, jak opravdu vypadá: barvu, velikost i materiál.

  4. Věcná kontrola odborníkem

    Texty o zdraví, výživě, financích nebo bezpečnosti kontroluje člověk, který tématu rozumí, ne jen ten, kdo umí gramatiku. Proč na tom záleží i ve vyhledávání, píšeme v článku SEO v době AI.

  5. Evidence

    Zapisujeme, které kreativy vznikly s pomocí AI a v jakém nástroji, abychom na dotaz klienta, platformy nebo úřadu odpověděli rychle a přesně.

Pravidla se budou ještě víc než jednou měnit: Komise doplňuje pokyny, platformy upravují rozhraní a soudy zatím neměly příležitost říct poslední slovo. Tenhle text proto průběžně aktualizujeme.

Časté otázky

Musím od srpna 2026 označovat každý obrázek z AI?

Ne. Označit je potřeba fotorealistický obraz, video nebo zvuk, který by divák mohl považovat za skutečný. Stylizovaná grafika, ilustrace a běžná retuš štítek obvykle nepotřebují.

Potřebuje štítek i reklamní text napsaný pomocí AI?

Ne, pokud ho věcně zkontroloval člověk a někdo za něj redakčně odpovídá. Kontrola pravopisu se ale za věcnou kontrolu nepočítá.

Kdo odpovídá, když AI vizuál vytvořil freelancer?

Firma, která obsah zveřejní. Odpovědnost se nepřesouvá na grafika ani na externího spolupracovníka, který pracuje pod její hlavičkou.

Stačí štítek „vytvořeno AI“, aby byla reklama v pořádku?

Ne. Štítek řeší jen transparentnost. Klamavá reklama i falešné recenze zůstávají zakázané, ať jsou označené, nebo ne.

Musím přeznačit obsah zveřejněný před srpnem 2026?

Ne. Povinnost se týká obsahu zveřejněného od 2. srpna 2026, archiv zpětně označovat nemusíte.

Chystáte kampaň s AI a nevíte, jestli ji označit?

Projdeme s vámi kreativy i nastavení reklam na Metě, TikToku a v Google Ads, ať kampaň obstojí před platformou i před zákazníkem.

  • Konzultace zdarma a nezávazně
  • Kontrola kreativ před spuštěním
  • Nastavení štítků v reklamních systémech

Zdroje

Související články

Chcete to řešit s námi?

Napište nám, co řešíte, a ozveme se s termínem. 30–⁠60 minut nad vaším byznysem, nezávazně a bez prodejního tlaku.

Adam Spiegl, CEO Filipesmedia

Konzultaci s vámi povede

Adam Spiegl

CEO Filipesmedia

+420 734 546 919 · info@filipesmedia.cz

Máte zájem o konzultaci zdarma?

Zavolejte nám nebo napište přes kontaktní formulář